Léčení včel: Klíč k udržení zdravých včelstev

Proč se včely vlastně léčí?

Včely jsou nepostradatelné pro naše ekosystémy a zemědělství. Hrají klíčovou roli v opylování mnoha rostlin, včetně těch, které jsou důležité pro naši potravu. Bez včel by došlo k výraznému snížení výnosů plodin, což by mělo vážné důsledky pro potravinovou bezpečnost po celém světě. Zdraví včelstev je proto zásadní nejen pro produkci medu a dalších včelích produktů, ale i pro celkovou biodiverzitu a zemědělskou produkci.

Nemoci a paraziti mohou způsobit masivní úhyn včelstev, což vede k nedostatku opylovačů a následně ke snížení produkce potravin. Léčení včel je klíčové pro zajištění jejich přežití a produktivity. Zdravá včelstva pomáhají udržovat ekologickou rovnováhu a podporují zdravé ekosystémy.

Albert Einstein údajně řekl: "Kdyby včely zmizely z povrchu zemského, člověku by nezbývaly více než čtyři roky života." Tento citát zdůrazňuje zásadní roli, kterou včely hrají v našem ekosystému, a potřebu chránit a léčit tato důležitá stvoření.

Léčení včel přispívá k ochraně životního prostředí a poskytuje důležité informace o stavu ekosystémů. Sledováním zdraví včel mohou vědci a včelaři lépe porozumět změnám v životním prostředí a přijmout opatření k jeho ochraně.

Nejčastější nemoci včel

Varroáza

Varroáza je způsobena roztočem Varroa destructor, který parazituje na včelách medonosných (Apis mellifera). Tento parazit pochází původně z Asie, kde napadal včely východní (Apis cerana), které si na jeho přítomnost vytvořily obranné mechanismy. S rozšířením roztoče na jiné kontinenty začal napadat včely medonosné, které nemají přirozené obranné mechanismy, a proto jsou vůči němu velmi zranitelné.

Příznaky:

Přítomnost roztočů na včelách: Roztoči jsou viditelní pouhým okem a často se nacházejí na břišní části včel.

Deformovaná křídla: Včely infikované roztoči často vykazují deformace křídel a další fyzické deformace způsobené virovými infekcemi, které roztoči přenášejí.

Oslabená včelstva: Včelstva postižená varroázou jsou celkově oslabená, mají nižší aktivitu a sníženou schopnost sbírat nektar a pyl.

Důsledky:
Varroáza může mít devastující dopad na včelstva:

Oslabení imunitního systému: Parazitování roztočů oslabuje imunitní systém včel, což je činí náchylnějšími k dalším infekcím a nemocem.

Přenos virů: Roztoči přenášejí různé viry, jako například deformační virové onemocnění křídel (DWV), což dále komplikuje zdravotní stav včel.

Kolaps včelstev: Pokud není varroáza včas léčena, může vést k úhynu velké části včelstva, nebo dokonce k úplnému kolapsu kolonie.

Léčba: Léčení můžeme rozdělit do následujících kategorií:

Chemická léčba:

Kyselina mravenčí: Používá se k fumigaci úlů a zabíjení roztočů. Je důležité dodržovat správné dávkování a aplikaci, aby se minimalizovaly negativní dopady na včely.

Thymol: Přírodní složka získaná z tymiánu, která má akaricidní účinky. Používá se ve formě gelů nebo pásků umístěných v úlu.

Amitraz: Syntetický akaricid, který je často používán ve formě impregnace pásků. Je účinný, ale je důležité jej používat střídmě, aby se zabránilo rozvoji rezistence.

Biologická léčba:

Nasazení dravých roztočů: Některé druhy dravých roztočů jsou schopny napadat a ničit Varroa destructor. Tento přístup je šetrný k životnímu prostředí a může být efektivní součástí integrované ochrany včel.

Tepelné ošetření úlů: Zvýšení teploty v úlu na úroveň, která je smrtelná pro roztoče, ale nepoškozuje včely. Tato metoda vyžaduje speciální vybavení a pečlivou kontrolu.

Mechanické metody:

Odstraňování infikovaných pláství: Pravidelná kontrola a odstraňování pláství s infikovaným plodem může pomoci snížit populaci roztočů v úlu.

Použití sítových den: Umístění sítového dna pod úlem může pomoci odchytávat roztoče, kteří padají z včel, čímž se snižuje jejich celková populace v úlu.

Nosemóza

Nosemóza je způsobena mikrosporidiemi, což jsou jednobuněčné parazitické houby. Existují dva hlavní druhy mikrosporidií, které infikují včely: Nosema apis a Nosema ceranae. Oba tyto druhy napadají trávicí systém včel a způsobují vážné zdravotní problémy.

Nosemóza je onemocnění, které postihuje střevní buňky včel. Paraziti Nosema apis a Nosema ceranae pronikají do trávicího traktu včely, kde se množí a ničí střevní buňky. Tento proces narušuje trávení a vstřebávání živin, což vede k oslabení včely a často i k její smrti. Nosema ceranae je považována za agresivnější a nebezpečnější než Nosema apis, protože způsobuje rychlejší úhyn včel a může infikovat včely po celý rok, na rozdíl od Nosema apis, která je aktivnější především na jaře a na podzim.

Příznaky:

Průjem: Infikované včely často trpí průjmem, což se projevuje hnědými skvrnami na stěnách úlu a na plástvích.

Nafouknuté břicho: Včely mohou mít nafouknuté břicho kvůli zánětu a hromadění parazitů ve střevě.

Oslabené včely: Infikované včely jsou často slabé, letargické a mají sníženou schopnost létat. Mohou být nalezeny mimo úl, neschopné návratu.

Ztráta hmotnosti: Včely trpící nosemózou mohou ztrácet hmotnost kvůli špatnému trávení a nedostatku živin.

Důsledky:
Nosemóza může mít závažné důsledky pro celé včelstvo:

Snížená produktivita: Infikované včely jsou méně schopné sbírat nektar a pyl, což vede k poklesu produkce medu.

Úhyn včelstev: Pokud není nosemóza včas léčena, může vést k úhynu velké části včelstva nebo dokonce k úplnému kolapsu kolonie.

Oslabení včelstva: Zdravotní stav celého včelstva je ohrožen, což jej činí náchylnějším k dalším nemocem a parazitům.

Léčba:

Léčiva:

Fumagillin: Antimikrobiální látka, která se často používá k léčbě nosemózy. Tento lék se přidává do cukrového sirupu, kterým se včely krmí. Fumagillin pomáhá snižovat počet mikrosporidií v trávicím traktu včel a zlepšuje jejich zdravotní stav.

Hygiena:

Udržování suchých a čistých úlů: Vlhkost podporuje šíření nosemózy, proto je důležité udržovat úly suché a dobře větrané.

Pravidelné dezinfekce: Dezinfekce úlů a vybavení může pomoci snížit riziko šíření infekce. Použití dezinfekčních prostředků, jako je bělidlo nebo speciální dezinfekční roztoky pro včely, je účinné při zabíjení parazitů.

Správná výživa:

Podpora imunitního systému: Poskytování kvalitního krmení, včetně pylu a nektaru, pomáhá udržovat silný imunitní systém včel. Zdravé včely jsou lépe schopné bojovat proti infekcím a parazitům.

Mor včelího plodu

Mor včelího plodu je velmi závažné bakteriální onemocnění způsobené bakteriemi Paenibacillus larvae. Tato bakterie napadá larvy včel a je vysoce nakažlivá, což může vést k devastaci celých včelstev.

Paenibacillus larvae je spórotvorná bakterie, což znamená, že vytváří spory, které jsou extrémně odolné a mohou přežít v nepříznivých podmínkách po mnoho let. Tyto spory jsou hlavním zdrojem infekce a mohou se šířit různými způsoby, včetně kontaminovaných nástrojů, vybavení a dokonce i medu. Když se spory dostanou do kontaktu s larvami, začnou se množit a produkovat toxiny, které způsobují smrt larv. Nemoc nejčastěji postihuje larvy mladší než 48 hodin.

Příznaky:

Hnědé, mazlavé larvy: Napadené larvy mění barvu z bílé na hnědou a získávají mazlavou konzistenci.

Zápach z úlu: Úly infikované morem plodu často vydávají charakteristický zápach, který je někdy popisován jako hnilobný nebo podobný lepidlu.

Perforovaná víčka plodových buněk: Víčka plodových buněk, která normálně zakrývají zdravé larvy, jsou propadlá nebo perforovaná. Včely často odstraňují víčka nemocných larv, což je další známkou infekce.

Lepkavé plody: Pokud se do úlu vloží špejle a otočí se, nemocné plody se natáhnou jako nit (ropný test).

Léčení:
Mor včelího plodu se u nás neléčí. Jeho spóry je obtížné zničit a proto má nejvyšší prioritu zabránit šíření nemoci.

Spálení infikovaných úlů a vybavení: Toto je nejradikálnější, ale často nejúčinnější metoda pro kontrolu šíření moru včelího plodu. Infikované úly a vybavení se musí spálit, aby se zničily všechny spory bakterií.

Prevence nemocí:

Pravidelné kontroly. Pravidelné a důkladné kontroly úlů pomáhají včas odhalit a léčit varroázu. Včelaři by měli pravidelně kontrolovat stav včel a úlů, aby mohli rychle reagovat na jakékoliv příznaky nemoci.

Hygiena úlů. Udržování čistoty v úlech a jejich okolí snižuje riziko šíření varroázy. Pravidelná dezinfekce a výměna starého vosku jsou klíčové. Čisté prostředí je základním předpokladem pro zdraví včelstev.

Genetická diverzita. Chov včel z různých genetických linií může zvýšit odolnost včelstev vůči varroáze. Geneticky různorodá populace včel je méně náchylná k nemocem a parazitům, protože různé genotypy mohou mít různé stupně rezistence.

Správná výživa. Zajištění dostatku kvalitní potravy, včetně pylu a nektaru, podporuje silný imunitní systém včel. Včely potřebují dostatek potravy k udržení svého zdraví a vitality, což zahrnuje nejen cukrový sirup, ale také přirozené zdroje potravy.

Použití přirozených produktů. Esenciální oleje, jako thymol a eukalyptus, mohou pomoci v prevenci a léčbě varroázy, nosemóze a dalších nemocech. Přidávání probiotik do krmení včel může podpořit zdravou střevní mikroflóru a zvýšit odolnost vůči nemocem. Tyto přírodní metody mohou být efektivní a šetrné k životnímu prostředí.

Závěr

Udržení zdraví včel je zásadní pro jejich přežití a produktivitu. Pravidelná kontrola, prevence a včasná léčba nemocí mohou pomoci zajistit, že včelstva zůstanou silná a zdravá. Použitím kombinace tradičních a alternativních metod mohou včelaři účinně bojovat proti nemocem a parazitům, a tím přispívat k ochraně tohoto důležitého opylovatele. Léčení včel není jen otázkou ochrany medu, ale také zachování rovnováhy našeho ekosystému a zajištění potravinové bezpečnosti pro budoucí generace.